Severní dráha císaře Ferdinanda – část 1

V tomto roce si připomínáme 190. výročí od první myšlenky na vybudování dráhy, která spojila Vídeň s tehdy se rodícím uhelným průmyslem Ostravska.

Duchovním otcem myšlenky na výstavbu této dráhy byl Franz Xaver Riepl. Stál také za projektem zřízení pudlovny a válcovny ve Vítkovicích. Počítal s využitím blízkosti dolování černého uhlí. To se zde již v malém množství těžilo od poloviny 18. století. Koncem roku 1828 dal svým dekretem císař František I. souhlas k výstavně pudlovací pece ve Vítkovicích. Jednalo se o první pudlovací pec v celém tehdejším Rakousku. Přeprava uhlí a hutních výrobků dřevěnými povozy té doby byla stále složitější a také se neustále prodražovala. To přivedlo Riepla k myšlence vybudovat železnou dráhu. Mezi lety 1829 a 1830, tedy před 190 lety, zveřejňuje své první návrhy na realizaci železné dráhy sloužící potřebám monarchie. Na to ale sám F. X. Riepl nestačil. K uskutečnění si našel významného společníka. Tím byl Salomon Mayer Rothschild, spoluvlastník bankovního domu ve Vídni. Toho Rieplová myšlenka zaujala natolik, že jej poslal v roce 1830 do Anglie, aby tam studoval vývoj železnice a hutní výroby. Po návratu z Anglie přesvědčily Rieplovy zprávy Rothschilda natolik, že se rozhodl investovat do stavby železnice. Dne 4. března roku 1836 podepsal císař Ferdinand výsadní privilegium „ke zřízení dráhy z Vídně do Bochnie s odbočkami do Brna, Olomouce, Opavy, Bílska a k solným skladům ve Dworech, Veličce a u Bochnie a to na padesát po sobě jsoucích let.“

Vlastní stavba byla zahájena 9. dubna 1836. Postupovalo se od Vídně směrem na sever. První vlak z Vídně do Břeclavi dorazil 6. června 1839. Jednalo se o příjezd prvního vlaku, který byl tažen parní lokomotivou na území dnešní České republiky. První vlak do Ostravy, konkrétně na nově postavené nádraží v Přívoze, přijel 1. května 1847. Stejný den přijel první vlak také do Bohumína. Po dosažení Bohumína měla velký význam krátká spojovací trať vedoucí z Bohumína do pruského Annabergu (dnes Chałupki), Tato krátká trať, která byla zprovozněna 1. září 1848, propojila Vídeň s Berlínem. Severní dráha císaře Ferdinanda tak získala spojení s pruskou železniční síti a postupem času se stala jednou z největších železničních společnosti v Rakousku-Uhersku. Prakticky ve stejném trasování slouží trať doposud s tím, že od 50. let 20. století byla postupně elektrifikována. V 90. letech 20. století narostl význam tranzitní přepravy, a proto byl úsek Břeclav – Petrovice u Karviné modernizován jako II. tranzitní železniční koridor České republiky.

Více v dalších dílech této naší nové série. Série, která bude obsahově vycházet z publikací Železničního muzea moravskoslezského.

 

Severní dráha c...
Severní dráha cis
mapa 1849
mapa 1849

Mapa železnic Severní dráhy císaře Ferdinanda v roce 1849 (červeně). K dobudování dráhy do Krakova došlo v roce 1856.

 

 

 

 

Text: Petr Janoš, foto: Wikipedia & Železniční muzeum moravskoslezské

 
Úterý 12:00 - 17:00 
Středa 12:00 - 17:00
Čtvrtek 12:00 - 17:00
Pátek 12:00 - 17:00
Sobota 9:00 - 16:00
Neděle 9:00 - 16:00
Výpravní budova železniční stanice Ostrava střed
 
Železniční muzeum moravskoslezské, o.p.s.
Frýdlantská 499/5
702 00 Ostrava
GPS:    49.8290672N, 18.2829283E
 
Tel.: +420 972 765 600, +420 723 289 060