zdroj: ZPRAVODAJ CENTRUM Lenka Hatlapatková

Na nádraží Ostrava-střed přicházejí lidé nejen proto, že chtějí někam odcestovat, ale i proto, že je zde jedinečné železniční muzeum. Za nenápadnými dřevěnými dveřmi se ukrývá spousta vzpomínek... K železničním profesím totiž patří mnoho oborů, od stavitelů a architektů železnic přes přednosty stanic, posunovače, strojvedoucí, signalisty, opraváře tratí a zabezpečovací techniky, výhybkáře až po výpravčí. A tak i v muzeu najdete artefakty napříč všemi oblastmi…

Simulátor bývá v obležení

Vstupujeme dovnitř a hned za pokladnou jsou po celé podélné chodbě vystaveny úžasné pamětihodnosti. „Máme tady řídicí a stavědlový přístroj, dále telefonní ústředny a  mechanický kozlík z  hlásky. Je zde i  unikátní historický kilometrovník s číslem 265 z  bývalé Severní dráhy císaře Ferdinanda se značením z Vídně, který byl umístěn v minulosti na území Ostravy, nebo model košového návěstidla,“ popisuje nádherné starobylé stroje a předmět Vojtěch Hermann z vedení Železničního muzea moravskoslezského a vede mě dál do místnosti s trenažérem. „Toto je hlavně u dětí nejoblíbenější část expozice,“ podotýká. Simulátor, prostřednictvím něhož si mohou návštěvníci vyzkoušet řízení vlaku na některé trati našeho kraje, bývá doslova v obležení. A tak dáváme prostor čekajícím návštěvníkům a pokračujeme dál. Za dalšími dveřmi se ocitáme v prvorepublikové dopravní kanceláři výpravčího z minulého století. Chybí zde už jen Vlasta Burian, který by do dobového telefonu s klikou vysvětloval: „My spolu nemluvíme. On mi jednou poslal vlak s uhlím dopředu, a to se nedělá!“ Kancelář je vybavená nejen již zmíněným cinkajícím telefonem, ale i skříní s jízdenkami, psacím stolem u dobového výdejního okýnka a nechybí zde výpravčí v uniformě. „Naše kancelář je pěknější než ve filmu Přednosta stanice,“ podotýká s úsměvem pan Hermann a jedním dechem dodává, že toto ještě není její konečná podoba. „Máme plány, jak ji vyšperkovat, ale není jednoduché sehnat sto let staré fotografie čekárny nebo jiné předměty.“

Nové výstavní prostory

Na tuto místnost navazuje zcela nová expozice železničních zabezpečovacích zařízení doplněná artefakty traťového hospodářství a dílů parních lokomotiv. „Vyčlenili jsme pro ně nové výstavní prostory. Máme tady například unikátní řídicí a zároveň i  stavědlový přístroj výpravčího z  železniční stanice Brantice typu Einheit z roku 1938, který ještě nedávno fungoval na Krnovsku. Bylo to poslední zařízení svého druhu v Česku. Pyšní jsme i na přejezdový zvon z Košicko-bohumínské dráhy. Ovládal se manuálně taháním za táhlo,“ zatahuje za řetěz a v tu chvíli se místností rozezvučí cinkání zvonu připomínající právě zvuk signalizačního zařízení na přejezdech, jen mnohem silnější. V poslední přízemní místnosti je modelové kolejiště. To zabírá více než polovinu prostoru. Vláčky zde jezdí ve třech trasách. „Koukej, teď vyjede ten vláček z tohohle tunelu.“ ukazuje asi desetiletý chlapec své mladší sestře. A ouha, vláček sice vyjíždí, ale ze zcela jiného tunelu! „Tohle děti baví nejvíce. Hádají, kudy vede trasa vláčků, které vjíždějí do mnoha tunelů v těchto vybudovaných horách.“

Košicko-bohumínská dráha

O poschodí výš si návštěvníci mohou prohlédnout aktuální výstavy instalované pracovníky muzea. Až do jara příštího roku je zde k vidění výstava věnovaná 150. výročí zahájení provozu na Košicko-bohumínské dráze. Je to v pořadí již sedmá tematická výstava. „Košicko-bohumínská dráha (ká-bé-dé) – byla budována jako soukromá dráha pro spojení severní části bývalých Horních Uher s rozvíjejícím se průmyslovým regionem Slezské části Rakousko- -uherského mocnářství a  pro spojení s  Pruskem. Trať byla obrovským přínosem hned od svých počátků a je stále. Zajímavostí je, že úsek tratě mezi Těšínem a  Košicemi byl vybudován za pouhé tři roky.“ popisuje jedinečnou výstavu, kterou již navštívila téměř tisícovka lidí, pan Hermann. Kromě ní je zde i výstava k výročí trať Bohumín – Těšín, doplněna historií této tratě až do Mostů u Jablunkova. Pro příští rok chystá muzeum výstavu, která bude více pojednávat o trati v úseku Moravské Ostravy a Přívozu.

Lokomotiva i unikátní stavědlo

Statickou část oživuje videosmyčka v televizi, připomínající, co vše se v muzeu událo. „Rádi bychom návštěvníkům nabídli historické dokumentární školicí filmy, které se před padesáti lety promítaly zaměstnancům drah. Lidé by tak viděli například, jak se vyráběla parní lokomotiva, jak se obsluhovalo zabezpečovací zařízení, co bylo v té době povinností výpravčího a další. Nyní řešíme, zda je možné zapůjčení těchto filmů,“ doplňuje pan Hermann, zatímco scházíme dolů a vycházíme na perón. „Naproti výpravní budově mohou lidé vidět (pouze pohledem přes koleje) rekonstruované unikátní stavědlo č. 2. z roku 1905. Jde o jedinečnou stavební památku z  doby budování Severní dráhy císaře Ferdinanda. Ve venkovní expozici pak máme parní lokomotivu řady 310.001 z  roku 1883 (Kafemlejnek) postavenou na 100 let starých kolejích, které jsou uchyceny na pražcích již historickými hřeby,“ dodává na závěr pan Hermann. Návštěvníci, kteří chtějí vše vidět na vlastní oči, mohou zavítat do muzea kdykoli ve středu, ve čtvrtek a o víkendu, nebo přijít na komentovanou prohlídku muzea 22. března. Na tu se mohou hlásit prostřednictvím e-mailu: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. nebo na tel. čísla: +420 608 390 363.

Historie muzea

Železniční muzeum moravskoslezské (dále jen ŽMMS) bylo založeno v roce 2012 skupinou bývalých železničářů. Prvními artefakty byly listinné a grafické dokumenty, na které postupně navázaly drobnější artefakty dříve používané na železnici, až později došlo na celé přístroje a zařízení sloužící k řízení vlakové dopravy, jako jsou řídicí a stavědlové přístroje, telefonní přístroje, další zabezpečovací a sdělovací zařízení a pomůcky používané železničními zaměstnanci v minulosti. Prvotním zájmem bylo historii železnice v kraji přiblížit na panelech a drobné předměty nebo listinné dokumenty ukázat ve vitrínách. Významným počinem bylo i založení vlastního nakladatelství, kde už bylo vydáno deset brožovaných publikaci. V nejbližších dnech vydá muzeum publikaci o historii železničních dílen Krnov a nově připravuje vydání publikace o historii Dráhy moravskoslezských měst, Kojetín-Těšín-Bílsko a Košicko-bohumínské dráhy.